Když jsem v roce 1991 odjížděla na své 1. mistrovství světa do Itálie do Val di Fiemme, ještě jsem netušila, jak často se v budoucnu budu na Sever Itálie do Trentina ráda vracet.

Je hodně míst na světě, kde je hezká příroda nebo potkáte příjemné lidi nebo ochutnáte dobé jídlo. V Trentinu jsem toto vše našla pohromadě, navíc pouhých několik hodin cesty z Čech. Když bych chtěla jedním slovem vyjádřit, proč se do tohoto kraje tak často a hlavně ráda vracím řekla bych: „ATMOSFÉRA“. Ten klid, pohoda a přátelská atmosféra, která na mě vždy hned pod Brenerem dýchne, je pro mě neopakovatelná.

Už mnoho let znám tamní závodní lyžařské běžecké tratě. Teď když už nezávodím, postupně poznávám sama nebo i s dcerou sjezdové tratě a do budoucna mám v plánu poznat tento kraj i v létě, ať už pěšky nebo na kole.

V neposlední řadě se musím jako milovník vína a jídla zmínit o místních pochoutkách. Když víno, tak mám samozřejmě na mysli to z místních vinic. Je skvělé, stejně jako celá řada dalších specialit. Vždy si je odsud odvážím domů, jako milou vzpomínku. U nás se říká: „Všude dobře, ale doma nejlépe.“ V Trentinu se ale citím jako doma, proto se sem budu vždy ráda vracet.